tag:blogger.com,1999:blog-5814034502340095961.post6987599661267048755..comments2023-01-17T01:21:09.788+01:00Comments on what do you think: Agnostikova úvaha o Bohu.jamretsam324http://www.blogger.com/profile/11700539392354442002noreply@blogger.comBlogger2125tag:blogger.com,1999:blog-5814034502340095961.post-56561540952910566742009-05-13T00:09:00.000+02:002009-05-13T00:09:00.000+02:00Mno, asi se shodneme, že mluvíme o agnostikově fab...Mno, asi se shodneme, že mluvíme o agnostikově fabulaci a nikoliv o pravdách, hodných tesání do kamenných desek. Pro začátek si ujasněme, co je to dokonalost. Dokonalost je vlastnost toho, co je dokonalé, co je zcela dokončené (prerfectio) a již není schopné žádného vývoje. Dokonalé je završené, čemu nic nechybí ani nepřebývá. Takovou dokonalost přičítá metafyzika Bohu. Pak ovšem jakákoli odpověď na otázku PROČ tento dokonalý Bůh stvořil svět a v něm člověka, je důkazem nezavršenosti Boha a jeho dokonalost popírá. Byl osamělý, potřeboval někoho milovat, zkoušet a odměňovat, jen tak z rozmaru? Dokonce i odpověď "z přebytku svého bytí" jej usvědčuje z nedokonalosti. S božskými atributy měli teologové vždycky potíže a vymezili je buďto negací pojmů, které umíme myslet "Bůh je jsoucno, nad něž větší nelze myslet" (Anselm z Canterbury) nebo lidskými pozitivními charakteristikami (dokonalý, spravedlivý, milosrdný, ...). Jak ale může dokonalý Bůh být přístupný k pohnutkám (našim skutkům nebo modlitbám), jestliže je sám bez příčiny?<br /><br />A tak jsem Boha jeho dokonalosti zbavil. To ovšem neznamená, že proto nad ním musí existovat ještě nějaké další, dokonalé absolutno. I nedokonalý Bůh mohl stvořit antropický (příhodný pro člověka) svět a měl k tomu zatraceně dobrý důvod: evolucí v něm vznikne lidstvo, které k dovršení své dokonalosti potřebuje. Proč? Tento Bůh totiž existuje mimo fyzikální čas, je tedy věčný a sám o sobě neměnný, takže se sám nemůže zdokonalovat (vůči sobě není vše-mocný). Pouze nedokonalý člověk, nadaný božským darem vědomí, může ovlivňovat Boha svými skutky. Člověk svobodný a odpovědný (komu asi?) za své činy, tak na každém kroku splácí nebo nesplácí svůj dluh za svoji existenci a to spoluúčastí na mravním vývoji lidstva jako celku. Antropomorficky bych řekl, že i Bůh potřebuje svoji duševní potravu.<br /><br />"Placaté" teorie, vycházejí z toho, že není nic, co člověka přesahuje. Ignorují údiv nad světem, zázrakem zrození nebo vlastním vědomím. Postulují, že kromě (možná jen zatím) nevědomého já, nic jiného neexistuje. Snad nějaké abstraktní dobro a etika jeho hledání. Dobro ale nelze definovat, ani negativně vůči zlu. Atribut "dobrý" nelze nahradit žádným jiným. Dobro není rovnováha, štěstí ani povinnost. Dobro není ani řád ani harmonie. Dobrý čin vlastně ani nelze vykonat v situaci, kdy vládne řád a harmonie a dokonce vyžaduje vědomé rozhodnutí v chaosu alternativ. Neexistuje dobro jako takové a je pouze tušené v lidské mysli. Jestliže bych měl toto tušení dobra nějak upřesnit, pak nejlepší výraz je svědomí. V češtině s-vědomí znamená spolu-vědomí, vědomí v souladu (s božským vědomím), stejnou konotaci má v ruštině slovo совесть (бог весть = bůhví), v angličtině conscience, v němčině Gewissen. Svědomí nemá plurál a je tedy individuálním kriteriem kvality skutků každého člověka. Etika je hledání dobra a jestliže k tomu není potřeba vědomí Boha, pak se ptám proč hledat to, o čem lidsky nevíme co je?jamretsam324https://www.blogger.com/profile/11700539392354442002noreply@blogger.comtag:blogger.com,1999:blog-5814034502340095961.post-83754474558992523502009-05-11T21:40:00.000+02:002009-05-11T21:40:00.000+02:00Mno, kdybychom přistoupili na tenhle koncept - člo...Mno, kdybychom přistoupili na tenhle koncept - člověk hledá, protože hledá Bůh, zbavujeme se hlavního výdobytku, který nám dala náboženství (narozdíl od mýtů), a totiž absolutna a v jistém smyslu konečnosti. Vtip myšlenky klasického Boha spočívá v tom, že nad ním už nic není. Pak musí být dokonalý a souhlasím, že tady to trochu hapruje. Pokud by to bylo, jak píšeš, můžeme nad našeho nadřízeného Boha stavět další bohy a stejně tak si můžeme pohrávat s myšlenkou, že i člověk by si mohl vyrobit nějaké ty pomocníky, kteří mu s tou dokonalostí budou pomáhat.<br />To je ovšem klasická hierarchická struktura a každá pyramida má svůj vrcholek. Tedy že by někde nahoře přeci jen sídlilo absolutno?<br />Osobně se proto přikláním k „placatým“ teoriím. Ovšem nikoli nutně plochým. I tady je etika, i tady je dobro. Dobro v prapůvodním slova smyslu, jako řád, či jako ne-chaos. Dobro jako harmonie. K tomu nadřazeného Boha nepotřebuji.Anonymoushttps://www.blogger.com/profile/09489599814752715525noreply@blogger.com